Jdi na obsah Jdi na menu
 


Agapornis fisheri popis

4. 10. 2008

Agapornis Fischerův

(Agapornis fischeri)

Reichenow - 1887

Názvosloví: - anglicky: Fischer's Lovebird
  - německy: Pfirsichköpfchen, Fischers Unzertrennlicher
Rozšíření: severní Tanzanie od ostrova Kome, Viktoriino jezero a na jižním pobřeží jezera Nzega, asi 200 km na jih kolem Singida a 500 km na jihovýchod; vyskytuje se i v jižní Keni a v oblasti Tangy

Mapa

Agapornis Fischerův je ve volné přírodě poměrně rozšířeným druhem. Obydluje náhorní plošinu v Tanzanii až do výšky 1700 m.n.m. Navštěvuje pastviny s akáciemi, kultivované pozemky i lesní porosty. Zdržuje se většinou v párech nebo malých skupinkách, v období po hnízdění ho můžeme spatřit i ve větších hejnech. Jsou to velmi hluční ptáci, kteří se pohybují především na zemi a v nízkých křovinách. Živí se travními semeny, prosem, kukuřicí a nedozrálým obilím.

Ve volné přírodě hnízdí v koloniích, hnízda stavějí v dutinách stromů i v dutinách budov. Pravděpodobně používají i hnízda snovačů. Hnízdo staví pouze samice, materiál (větvičky, třísky, kůru,..) zanáší v zobáku. Snůšku tvoří obvykle 3-6 bílých vajíček, inkubace je 22 dní. Mláďata opouštějí budku po 35-40 dnech. Dále jsou ještě přikrmována rodiči (cca 14 dní).

Samička má prakticky stejné zbarvení jako sameček, je tudíž velmi složité správně sestavit chovné páry. Doporučuje se přírodní výběr.

Agapornis Fischerův je jedním z nejvíce chovaných druhů agapornisů. Je cenově dostupný, s ostatními ptáky svého druhu se snáší vcelku dobře a navíc vytváří mnoho krásných barevných mutací. Tohoto agapornise se doporučuje chovat společně s více páry, nejlépe v zahradní voliéře. Od jara mu předkládáme čerstvé větvičky (nejlépe vrby), ze kterých samice později staví hnízdo. Agapornise je nutné do voliéry vypouštět najednou, jinak může dojít k větším potyčkám, které nemusejí vždy skončit dobře. Liché kusy raději odstraňte. Agapornisové si totiž tvoří teritoria a většinou nového ptáka berou jako vetřelce.

Po dokončení má hnízdo kulovitý tvar, samička do něj následně začne snášet 3-6 vajíček (snáší obden 1 vejce). Většinou po třech snesených vejcích začíná zahřívat. Z hnízda vylétává pouze když je vyrušena, nebo když se chce vyprázdnit, osvěžit ve vodě nebo napít. Sameček jí v tomto období pečlivě krmí, většinou tráví noc v budce se samičkou. Mláďata se klubou za 20-22 dní slepá, s jemným chmířím. Asi v 10 dnech věku mláďata kroužkujeme uzavřenými kroužky průměru 4,5 mm. Z hnízda vylétávají asi za 5 týdnů, poté jsou samečkem ještě 2 týdny přikrmována. Mláďata bývají v hnízdě nejčastěji 3-4. Agapornise necháváme hnízdit maximálně 2x ročně, vyšším počtem hnízdění se příliš vyčerpávají. V době, kdy se mláďata osamostatňují, samička obvykle snáší další vajíčka. Někdy může být k prvním mláďatům v této době agresivní.

Budka má mít rozměry cca 25x15x15 cm (d. x š. x v.) u ležatého typu, nebo 15x15x27 (výška) u stojatého. Průměr otvoru má být min. 5 cm. Budku zhotovujeme s otevíracím víkem, což je nutné pro bezproblémovou kontrolu.

Agapornise Fischerovy krmíme klasickou směsí krmiva, ovocem, zeleninou, nedozrálým obilím, v období odchovů vaječnou míchanicí.

Agapornise přezimujeme v uzavřeném prostoru, kde teplota neklesá pod bod mrazu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář